
Julek: předpokládám, že mluvíš o leštění plastu. Pokud ano a škrábance jsou hlubší, musíš nejprve použít jemné lešticí papíry (říká se jim lapovací), které jsou od hrubosti 0 do hrubosti 7 (čím vyšší číslo, tím jemnější). Začne se tím hrubším (0 je ale docela hrubý, jak říkám, záleží na hloubce vrypu), začal bych tak č. 4. Po vybroušení (nepodaří se ti to ale úplně) postupuješ k jemnějším až k nejjemnějšímu. Vždy musíš tím dalším brousit tak dlouho, dokud nezmizí jemné rysky toho předchozího (kontrola lupou). Pozor, abys na tom místě nevytvořil "lavór", musíš brousit větší oblast kolem vrypu. Je to práce docela piplavá, ale při troše zručnosti jsou výsledky dobré. Nejsou-li vrypy příliš hluboké, je možno použít diamantových lešticích past. Pokud máš k dispozici nízkoobrátkovou brusku (nejlepší jsou vzduchové s plynulou regulací), urychlí ti to práci. Pastu naneseš na filcový kotouček a pomalými otáčkami vybrušuješ (vlastně zalešťuješ) vryp. Velké otáčky jsou nebezpečné - třením se plast zahřívá a začne se tavit. Pak je lepší použít samotný kotouček a krouživými pohyby rukou leštíš. Vryp se neodstarní zcela, ale leštěním se mu srazí hrany (rozleští se) a není pak tolik vidět. Tyto pasty dokáží vyleštit povrch do zrcadlového lesku. Místo filce lze použít jemný, čistý hadřík, případně kousek měkké kůže. Vše, co jsem tu popsal, se používá ve strojírenském průmyslu tam, kde se leští povrchy především kovů. Aplikací na plasty se dosahuje dobrých výsledků. Leštění nízkoobrátkovou bruskou jsem používal v době boomu digitálních hodinek od Vietnamců v 80. a 90. letech na jejich poškrábaná sklíčka. Lesk byl vždy vysoký a výsledky velmi dobré.